Tomáš Toman

spisovatel, křesťan, člověk…

Dům slunce – třetí ukázka

Třetí adventní neděle je tu a s ní i třetí ukázka z knihy Dům slunce!

Můj komentář k ukázce:
Odkud se vzali první lidé? Otázka stará jako lidstvo samo. Přesto stále neexistuje jednoznačná odpověď, která by neměla žádné odpůrce. Možná bychom měli naši otázku lépe formulovat. Kde hledat odpověď, odkud se vzali první lidé?
V dnešní době převládají dva základní názory. Evoluce a kreacionismus. Podle evoluční teorie vznikl lidský druh a všechny ostatní živé organismy postupným vývojem z jednodušších forem života. Předpokládá se, že celý proces započal před mnoha miliony lety a trvá dodnes. Jak se z neživé hmoty mohla stát živá, zůstává nadále tajemstvím. Vznikl život chemickou cestou někde v oceánu? Připutovaly k nám první živé buňky odněkud z vesmíru? Pokud ano, z čeho se zrodily? A vůbec, kde se ve vesmíru vzala veškerá hmota? Chtě nechtě si musíme přiznat, že současné lidské vědění stále tvoří jen zcela nepatrný zlomek toho, co nevíme. Což tvrdili i Mistr Jan Hus a Jan Viklef na přelomu 14. a 15. století.
Kreacionisté naopak zastávají názor, že vše živé i neživé vzniklo během krátkého časového úseku jakožto dílo inteligentního Stvořitele. Konkrétně v šesti dnech, budeme-li se držet starozákonní knihy Genesis. Bůh nám v Bibli podává vysvětlení, jakým způsobem přišel na svět první člověk: „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. (Genesis 2:7)“ Bible je nejčtenější a nejvydávanější knihou všech dob. Ustálená spojení z Bible používáme v běžné mluvě, aniž bychom si to uvědomovali. Proč tedy lidstvo nepřijalo biblické poselství jako konečnou odpověď na otázku o našem původu? Moderní doba plná technických vynálezů považuje náboženství za přežitek. Odpůrci kreacionismu namítají, že tato teorie bere v úvahu jen duchovní stránku věci a neexistují pro ni žádné hmatatelné důkazy. Lidé se potřebují dotknout Boha, aby v Něho uvěřili. Proč tedy nikdo nepochybuje o existenci počítačových dat? Vždyť se jich taky nemůžeme dotknout… „To je přece jasné,“ řekl by někdo. „Počítačová data musí existovat, protože je vidíme na obrazovce. Navíc máme učebnice, kde se píše, jak přesně to funguje.“ Co když celý vesmír není ničím jiným než Boží obrazovkou a Bible Jeho učebnicí?
Zanechme teoretizování a položme si další otázku. Kde leží kolébka lidstva? Bible nám k tomu říká následující: „A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. (Genesis 2:8)“ Nejstarší kosterní pozůstatky našich prapředků byly nalezeny ve východní Africe v oblasti Velké příkopové propadliny. Nebo ne? Nejnovější fosilní nálezy hominidů z Jižní Afriky jsou údajně ještě starší. Ve vědeckých kruzích zuří bouřlivé diskuze, jestli nově nalezený jihoafrický druh opravdu patří do vývojové linie člověka. Jde o poslední opici, nebo prvního člověka? Na základě čeho můžeme rozhodnout, co je lidská bytost a co není?
Jedním z míst, které si vysloužily přídomek „kolébka lidstva“, je oblast Koobi Fora v severní Keni. Naleziště na břehu jezera Turkana vydalo více než sedmdesát fosílií hominidů a na dvě stovky zvířecích i lidských lebek. V oblasti Koobi Fora si lze prohlédnout i zachovalé vykopávky pravěkých zvířat: slona, želvy a aligátora. Nejstarší nalezení příslušníci rodu Australopithecus podle vědců obývali naši planetu před více než čtyřmi miliony lety.
Vyprahlá krajina v okolí jezera Turkana nám přinesla i jeden unikátní objev, který pořádně zamotal hlavy nejen vědcům, ale i široké veřejnosti. Roku 1984 objevil paleontolog Kamoya Kimeu u vesnice Nariokotome nejúplnější lidskou fosílii, jaká kdy byla nalezena. Kostra patřila asi patnáctiletému chlapci. Podle místa nálezu dostal jméno Turkanský chlapec. Většina vědců řadí fosílii k druhu homo ergaster (člověk dělný), což je jakýsi přechodový článek mezi homo habilis (člověk zručný) a homo erectus (člověk vzpřímený). Vědci odhadují stáří Turkanského chlapce zhruba na jeden a půl milionu let. Co je na něm tak pozoruhodného? Schválně se podívejte na jeho kostru. Nemusíte nutně jezdit do Národního muzea v Keni. Věříte-li v počítačová data, stačí navštívit Wikipedii. Připadá vám, že se kostra Turkanského chlapce nějak výrazně liší od dnešních lidí? Uznávaný paleontolog Richard Leakey se vyjádřil následovně:

„Myslím si, že Turkanský chlapec je pozoruhodný, protože je tak kompletní. Další aspekt, který je často přehlížen, tkví v tom, že lidé, kterým se nelíbí myšlenka evoluce člověka, neberou ohled na naši práci na základě toho, že je postavena na útržkovitých důkazech. Zatím existovaly jen kousky a střípky. Kdo ví? Ty malé kousky kostí mohly patřit čemukoli. Když se před tyto lidi postavíme s kompletní lidskou kostrou, která je s námi zjevně příbuzná a jež je nepochybně stará jeden a půl milionu let nebo ještě víc, lze to pokládat za poměrně přesvědčivý důkaz. Myslím si, že mnoho lidí, kteří v otázce kreacionismus versus evoluce sedí na plotu a nemají vlastní názor, budou muset slézt dolů ve světle tohoto objevu.“

Moje úvaha rozhodně nemá sloužit k tomu, aby někoho nutila slézat z plotu nebo přelézat na druhou stranu. K nalezení odpovědi mám stejně daleko jako každý jiný člověk. Chtěl jsem jen shrnout základní fakta k úvodní otázce a přinést pár podnětů k zamyšlení. Je krátkozraké přijímat názory jen z jednoho omezeného zdroje. Vždycky je potřeba prozkoumat i opačnou stranu barikády. „Říkám vám pravdu!“ prohlašovalo už tolik lidí. Jenže co je pravda? Například Aristotelés věřil, že mouchy vznikají spontánní přeměnou ze shnilého materiálu.
A když už jsme u těch úvah, na úplný závěr bych si dovolil zmínit jednu otázku, se kterou jsem se zatím nesetkal v žádném článku o evoluci. Jestli jsme všichni jen produkty nějaké pradávné chemické reakce, má vůbec cenu mluvit o věcech jako je láska, svědomí, dobro a zlo? Jsou to jen další samovolné chemické procesy? Pakliže ano, jaký je potom smysl naší existence? V čem jsme víc než hořící kus dřeva?